Ochrana práv školáků

Kompletní průvodce pro rodiče

Úvod

Děti se v současné době setkávají ve školách zejména s následujícími situacemi, jimž se dále podrobněji věnujeme. V tomto dokumentu počítáme navíc i s rizikem, že Ministerstvo zdravotnictví obnoví i plošné testování ve školách (proto se věnujeme i tomuto tématu):

  • karantény dětí, které byly v kontaktu s „nakaženým“
  • testování dětí ve školách
  • nemožnost účastnit se školních aktivit (lyžařské zájezdy, exkurze apod.) pro neočkované děti; podmiňování vedlejších služeb škol očkováním nebo prokázáním negativního výsledku testu rt-PCR (či antigenního testu) – např. ubytování v kolejích apod.
  • zavádění vlastních pravidel škol (testování, roušky apod.) na základě školního řádu

Obecně platí, že veškerá podobná omezení jsou protiprávní. A i když řadu z nich v minulosti podpořil i Nejvyšší správní soud, jsme přesvědčeni, že je povinností každého dospělého člověka (rodiče, ředitele, učitele apod.) podobné restrikce nerespektovat. Důvodů je hned několik:

1. Ministerstvo zdravotnictví i soudy ignorují jednoznačné vědecké informace

Máme k dispozici řadu odborných stanovisek, prokazujících, že opatření ve školách nemají z epidemiologického hlediska naprosto žádný význam.

2. Ministerstvo zdravotnictví ani soudy neberou v úvahu psychické dopady restrikcí na děti

Dětští psychologové varují, že restrikce vůči dětem, stejně jako způsob jejich vynucování ve školách, mají obrovský negativní dopad do psychiky dětí. Dopad, který nemusí být patrný dnes, ale může se projevit v budoucnosti.

V žádném odůvodnění mimořádného opatření směřujícího proti dětem a adolescentům, dokonce ani v žádném vyjádření k našim návrhům vůči Nejvyššímu správnímu soudu, ministerstvo nepředložilo jakýkoliv důkaz, že by se touto otázkou zabývalo. A ani soud takový důkaz nikdy nepožadoval. Přestože nám dostupné informace jsou alarmující.

Jak vyplývá například z ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 94/2021 Sb. (tzv. pandemický zákon), mimořádná opatření lze vydávat pouze v rozsahu nezbytně nutném a na nezbytně nutnou dobu. Dle § 3 odst. 2 pandemického zákona musí být zásahy stanovené opatřeními přiměřené. Již jen s ohledem na tuto skutečnost jsme přesvědčeni, že každý dospělý člověk je povinen nedodržovat mimořádná opatření týkající se škol a dětí.

Otázku psychického vývoje dětí považujeme za zcela zásadní, a proto prosíme každého dětského psychologa či psychiatra, který došel k podobným závěrům, jako naši odborníci, aby nám zaslal své stanovisko pro účely soudních sporů na adresu info@prolibertate.cz. V tuto chvíli máme k dispozici zejména tato stanoviska:

Postup při nařízení „karantény“ dětem

Tisíce rodičů bylo v posledních týdnech i měsících kontaktováno krajskými hygienickými stanicemi prostřednictvím SMS zpráv, e-mailů či telefonicky s tím, že jejich dítě je povinno podrobit se karanténě, PCR testu apod. Řada z nich podobnou informaci získala zprostředkovaně od školy.

Důrazně upozorňujeme, že pokud konkrétní osobě není doručeno rozhodnutí KHS, takové rozhodnutí neexistuje (takové rozhodnutí teoreticky může být sděleno telefonicky, pokud se příjemce vzdá práva na doručení písemného znění rozhodnutí – stačí však s tímto nevyjádřit souhlas a i tento postup je velice pochybný). Nikdo není povinen se takto sdělené informaci podřídit. Bez ohledu na to, zda je telefonát monitorován, bez ohledu na to, zda KHS např. žádá identifikaci dítěte s odkazem na právní předpisy apod. Tento postup KHS je zcela jednoznačně a nesporně protizákonný. Každý rodič, který omezí své dítě v pohybu, v účasti na vzdělávání apod. na základě podobně sdělené informace, tak činí jen z vlastní vůle.

Tuto skutečnost nám potvrdilo i Ministerstvo zdravotnictví v několika případech, kdy jsme se za naše klienty proti takto nařízeným izolacím či karanténním opatřením odvolali (potvrdil ji i Nejvyšší správní soud):

Pokud Vám KHS či škola nařídí karanténu tímto postupem, pak tato karanténa neplatí. Nemáte povinnost dítě omezovat v jeho aktivitách, nemáte povinnost podrobit dítě PCR testu ani jiným úkonům.

Realitou ovšem je, že školy i přes tuto skutečnost neumožní Vašemu dítěti účast na prezenční výuce. Máte, samozřejmě, možnost podat proti podobnému „rozhodnutí“ KHS odvolání. Ministerstvo zdravotnictví o něm ale nerozhodne nikdy včas. Jde tedy o zcela neúčinný krok (a to dokonce i v případě, že je karanténa nařízena platným, písemným, řádně doručeným rozhodnutím).

Ve všech těchto případech doporučujeme jediné – podat proti příslušné Krajské hygienické stanici (ideálně i proti škole, která znemožňuje výuku Vašeho dítěte) trestní oznámení. Postup najdete zde:

Doporučujeme rovněž podat žaloby proti nezákonnému zásahu Krajské hygienické stanice a v návaznosti na to pak i žalobu o náhradu nemajetkové újmy, způsobené dítěti nezákonným zásahem. Podobné žaloby máme připraveny. Jde sice o dlouhodobou věc, ale považujeme za nezbytné vyvíjet nátlak i v tomto směru.

Testování dětí ve školách

S ohledem na neoficiální informace o tom, že Ministerstvo školství, tělovýchovy a sportu již zakoupilo nové testy pro školy s omezenou trvanlivostí, jsme přesvědčeni, že Ministerstvo zdravotnictví obnoví plošné testování žáků ve školách. Obratem podáme návrh na zrušení takového opatření, včetně návrhu na nařízení předběžného opatření, které takové testování zakáže. Jsme však přesvědčeni, že o takových návrzích Nejvyšší správní soud nerozhodne včas. Proto považujeme za důležité připravit se na reálnou situaci.

Upozorňujeme, že škola není oprávněna vynucovat plnění mimořádných opatření. Pokud se tedy žák testů nezúčastní, může sice jít o přestupek, ale škola mu nesmí znemožnit výuku (nemá pro to žádný právní nástroj). Doporučujeme proto se testování vůbec neúčastnit. Pokud pak škola proti Vašemu dítěti zasáhne, lze postupovat stejně, jako je navrženo výše v případě nezákonného vynucování karantény.

Nemožnost účastnit se školních aktivit (lyžařské zájezdy, exkurze apod.) pro neočkované děti; podmiňování vedlejších služeb škol očkováním nebo prokázáním negativního výsledku testu rt-PCR (či antigenního testu) – např. ubytování v kolejích apod.

Stále častěji se setkáváme se situacemi, kdy školy omezují děti nad rámec „povinností“ stanovených mimořádnými opatřeními. Neumožní například dětem účast na lyžařském kurzu, pokud nejsou očkovány, podmiňují jejich pobyt na kolejích dokladem o očkování nebo průkazem o negativním testování.

Důrazně varujeme před tím, aby kdokoliv sděloval škole informace o zdravotním stavu dítěte (studenta), například, zda byl negativně testován či zda byl očkován proti onemocnění covid-19. Na tyto informace nemá škola v žádném případě právo.

Pokud se s podobnou situací setkáte, jde o zcela jednoznačnou diskriminaci dítěte, a tedy trestný čin. V takovém případě doporučujeme postupovat v souladu s naším již dříve zveřejněným doporučením.

Pro tyto účely máme k dispozici odborné stanovisko prokazující, že osoby očkované mohou šířit koronavirus SARS-CoV-2 stejně jako (možná i více než) osoby neočkované. Zvýhodňování očkovaných s odkazem na potřebu zlikvidovat epidemii covid-19 nebo zabránit jejímu opětovnému vzniku je tedy zcela nedůvodné, a proto nezákonné. K tomu viz např. studii Vliv očkování na ochranu populace před šířením viru SARS-CoV-2.

Pokud se diskriminace týká středoškolských či vysokoškolských studentů, doporučujeme rovněž spojit se s dalšími postiženými a řešit tuto věc přímo vůči školské instituci formou tzv. občanské neposlušnosti v souladu s čl. 23 Listiny základních práv a svobod. Jsme přesvědčeni, že studenti (ve věku 15+) jsou již schopni postavit se za svá práva sami. Podobně, jako tak činili v minulosti (17. 11. 1939, 17. 11. 1989 apod.).

Zavádění vlastních pravidel škol (testování, roušky apod.) na základě školního řádu

Objevuje se stále více škol, které povinnost „dodržovat právní a jiné předpisy“ zavedly do školního řádu. A na základě toho pak vynucují testování či nošení respirátorů s hrozbou kázeňských postihů, včetně vyloučení ze školy.

Ujišťujeme všechny studenty i rodiče, že takový postup je naprosto v rozporu s právními předpisy. Školský zákon školám neumožňuje podobné povinnosti ukládat formou školního řádu. Pokud tak navíc vedení školy (nebo její zřizovatel) učiní, osobují si pravomoc orgánu ochrany veřejného zdraví, tedy pravomoc vyplývající ze zákona č. 258/2000 Sb. Takový postup školy (jejího ředitele, učitele či kohokoliv jiného, kdo dodržení podobného ustanovení školního řádu vynucuje) je trestným činem. V úvahu přitom připadá zejména trestný čin přisvojení pravomoci úřadu dle § 328, vydírání dle § 175, diskriminace skupiny lidí dle § 402 či poškození cizích práv dle § 181 trestního zákoníku. V těchto případech opět doporučujeme postupovat dle námi již dříve zveřejněného návodu.

Závěr

Pokud se rozhodnete bojovat za práva svých dětí, je nezbytné, abyste veškeré své kroky byli následně schopni prokázat. Snažte se tedy jednat za účasti svědků (ochotných Vám následně průběh situace dosvědčit), ukládejte si veškeré SMS a e-mailové zprávy, telefonní hovory provádějte s hlasitým odposlechem za účasti svědka nebo je nahrávejte, nebojte se v konfliktní situaci zavolat policii České republiky a následně si od ní vyžádejte úřední záznam o provedeném úkonu.

Ačkoliv máme velice omezené kapacity, snažíme se reagovat na veškeré dotazy lidí, které dostáváme. Přesto se omlouváme, pokud tak ve Vašem případě neučiníme. Děkujeme Vám za veškeré reakce, tipy, doporučení apod. I na základě Vašich zkušeností průběžně zdokonalujeme návody a stanoviska, která zveřejňujeme. Prosíme ale – nespoléhejte na nás, nespoléhejte na právníky ani na právo. Toto je doba, kdy soudní ochrana (byť i v minulosti nepříliš efektivní) selhala. Kdy nemůžeme očekávat pomoc od někoho jiného. Kdy se za práva svých dětí musíme postavit sami. S vědomím možných následků. Můžeme Vám slíbit, že se stále budeme snažit prostřednictvím našich stránek i sociálních sítí Vám v tomto boji za naše děti a jejich budoucnost pomáhat.