Nejvyšší správní soud se odmítá zabývat diskriminací. Trváme na tom, že tento zásadní zásah do principů demokratického právního státu musí přezkoumat.

Dne 30. listopadu jsme podali návrh, jímž jsme Nejvyšší správní soud žádali, aby zrušil opatření, zavádějící diskriminaci neočkovaných zaměstnanců. Spolu s návrhem jsme požádali i o vydání předběžného opatření, jehož cílem bylo zastavit tuto diskriminaci do doby, než se soud vypořádá s návrhem jako takovým a všemi našimi argumenty.

Dne 14. prosince Nejvyšší správní soud návrh na vydání předběžného opatření zamítl. Z celého našeho návrhu se přitom zabýval jen jednou otázkou, a to, zda lze zasáhnout do práva podnikat v případě, že to vyžaduje zájem o ochranu veřejného zdraví. Ve svém rozhodování ale vůbec nevzal v úvahu to nejpodstatnější:

  • Ministerstvo zdravotnictví zavedlo opatření, jímž fakticky diskriminuje určitou skupinu osob pouze z toho důvodu, že se nepodrobily dobrovolnému zdravotnímu úkonu – to je v demokratickém právním státu zcela nepřijatelné
  • Pro řešení současné situace je nezbytné obnovit přednemocniční péči – řada odborníků i analýz prokázala, že právě nedostupnost primární péče je hlavním důvodem zahlcení některých nemocnic

Ani ministerstvo soudu nepředložilo žádný argument, jímž by uvedené skutečnosti jakkoliv vyvrátilo. Jsme proto přesvědčeni, že je povinností Nejvyššího správního soudu předmětné opatření zrušit, případně označit za nezákonné. Výkonná moc totiž musí hledat co nejmírnější způsoby, jak naplnit své cíle, vč. cíle ochrany veřejného zdraví. To ale Ministerstvo zdravotnictví dlouhodobě nečiní. Pouze stupňuje nátlak na očkování proti nemoci covid-19. Aniž by přitom tento nástroj mohl vést k řešení současné situace. Dnes jsme Nejvyššímu správnímu soudu proto zaslali další vyjádření, v němž apelujeme na to, aby se soud právě těmito otázkami zabýval a aby konečně nastavil Vládě ČR i Ministerstvu zdravotnictví přísné mantinely, za nichž smí omezovat základní lidská práva a svobody.