Vyzvali jsme vládu, aby vyřadila covid-19 ze seznamu nemocí, jejichž šíření je trestným činem. Podpořily nás desítky odborníků

Za šíření covidu můžete skončit ve vězení. Absurdita? Ne, realita! Na tuto skutečnost jsme upozornili vládu spolu s výzvou, aby bezodkladně vyřadila onemocnění covid-19 ze seznamu nakažlivých lidských nemocí.

(K výzvě se můžete připojit zde)

Onemocnění covid-19 bylo do seznamu nakažlivých lidských nemocí, nakažlivých nemocí zvířat a rostlin a škůdců užitkových rostlin pro účely trestního zákoníku, zařazeno v březnu 2020 a to v rámci novelizace nařízení vlády č. 453/2009 Sb. V dané době to snad mohlo být považováno za smysluplné v souvislosti s tehdy nastupující pandemií tohoto onemocnění. V současné době to však již ztratilo smysl. Je čas vrátit covid-19 tam, kam patří, a to mezi další komunitní respirační nákazy,“ říká kardioložka Jana Gandalovičová a pokračuje: „Tato nemoc byla bezprecedentně zneužita politiky za aktivní účastí mainstreamových médií nejen k šíření strachu a paniky, ale také k potlačování základních lidských práv a svobod. Během dvou a půl let s covidem neexistoval žádný medicínsky obhajitelný důvod pro diskriminaci lidí, dětí a společenských skupin, způsobující hluboké rozdělení společnosti. Proto doufám, že dojde bez odkladu k vyřazení nemoci covid-19 ze seznamu nemocí, jejichž šíření je trestním činem. Takto by totiž mohli být obžalováni i všichni naočkovaní lidé, neboť mohou onemocnět a infekci šířit, jak přiznal před komisí Evropského parlamentu sám výrobce vakcíny.“

„Jsme přesvědčeni, že s tím, jak konečně opadá hysterie kolem onemocnění covid-19, je potřeba odstranit i největší absurdity, které do našeho práva v této souvislosti vnesly vlády i parlament. Jednou z nich je pokračování kriminalizace šíření covidu. Dodnes je možné posílat lidi do vězení za to, že způsobí nebo zvýší nebezpečí zavlečení nebo rozšíření covidu. V době, kdy koronavirus prostoupil celou společnost, je snad už zřejmé, že takto kriminalizovat člověka nelze. Shodli se na tom během několika dnů desítky odborníků v oblasti infektologie, imunologie, virologie i práva,“ konstatuje Tomáš Nielsen, právník a předseda Pro Libertate – Institutu práva a občanských svobod.

Odborníci, kteří jsou pod výzvou podepsáni, podpořili svůj požadavek následující argumenty:

  • V současné době virus způsobující onemocnění COVID-19 dávno dosáhl úrovně tzv. komunitního šíření. V konkrétních případech tak není možné zjistit zdroj infekce, tedy určit osobu, která mohla virus rozšířit, s takovou jistotou, aby bylo možné dovodit její trestněprávní odpovědnost (a to ani v případě nedbalostního jednání). V případě, kdy je původce respiračního onemocnění rozšířen fakticky v celé populaci, nelze ani naplnit samotnou skutkovou podstatu příslušných trestných činů, tedy způsobit nebo zvýšit nebezpečí zavlečení nebo rozšíření nakažlivé nemoci.
  • Jakkoliv může být COVID-19, zejména u zranitelných osob, potenciálně závažným onemocněním, drtivá většina populace již není imunitně naivní a s onemocněním se setkala nebo proti němu byla očkována. Jak potvrzují veřejná prohlášení zástupců vlády České republiky i mezinárodních institucí, onemocnění COVID-19 v tuto chvíli nepředstavuje natolik mimořádnou hrozbu jednotlivcům ani společnosti, aby byla odůvodněna kriminalizace jeho šíření. To dokládá například dokument Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) nazvaný COVID-19 surveillance guidance – Transition from COVID-19 emergency surveillance to routine surveillance of respiratory pathogens, jenž navrhuje, že by se COVID-19 měl zařadit po bok dalších respiračních onemocnění, která mohou mít rovněž za následek vážný průběh nebo úmrtí, jako jsou chřipka nebo respirační syncytiální virus. Pokud tato onemocnění nejsou v dotčeném nařízení uvedena, nedává smysl a je v rozporu s účelem trestního práva uvádět v tomto seznamu onemocnění COVID-19.
  • Pozitivní test na koronavirus SARS-CoV-2 (ať už metodou rt-PCR nebo antigenním testem) není důkazem o infekčnosti pacienta, z něhož by bylo možné dovodit trestněprávní odpovědnost konkrétní osoby. Metoda rt-PCR nerozlišuje mezi přítomností viabilního viru schopného přenosu nákazy a mrtvého zlomku viru, falešná pozitivita může nastat i u antigenních testů. Názor, že pozitivně testovaná osoba je nutně přenašečem, který je dosud uplatňován dokonce i v řízeních před orgány činnými v trestním řízení, přitom vychází z právně nezávazné tzv. „case definition“, zveřejněné v minulosti Evropským centrem pro kontrolu nemocí (ECDC) a následně převzaté i Státním zdravotním ústavem pro účely epidemiologického sledování. ECDC ve svém dokumentu uvedlo, že každou osobu, která je pozitivně testována na přítomnost částí viru SARS-CoV-2 prostřednictvím tzv. rt-PCR testu, je třeba označit za „případ“ onemocnění COVID-19. To však lze vztáhnout výhradně k epidemiologickému šetření, nikoliv ke stanovení lékařské diagnózy, natož k právní odpovědnosti. Hypotézu o tom, že případný pachatel trestného činu šíření nakažlivé lidské nemoci dle ustanovení § 152 či 153 trestního zákoníku je nositelem nákazy koronaviru SARS-CoV-2, tak není možné dokázat s jistotou potřebnou pro stanovení trestněprávní odpovědnosti.

„V kontextu současné epidemiologické situace a znalostí, které dnes máme o onemocnění covid-19, nemá jeho kriminalizace žádné odborné opodstatnění. Jeho zařazení na seznam infekcí, jejichž šíření lze trestně postihovat, je velmi snadno zneužitelné. Na druhou stranu, při masivním rozšíření prakticky nelze žádnou konkrétní osobu nezpochybnitelně označit za šiřitele této nemoci,“ vysvětluje mikrobioložka a viroložka Hana Zelená. „Infekci způsobenou koronavirem SARS-CoV-2 už naprostá většina populace neřeší a kolikrát ani netušíme, zda jsou naše zdravotní problémy způsobeny tímto či jiným virem. Nepředpokládáme, že by se z ničeho nic objevila taková mutace, která by vážněji, než chřipka ohrozila zdraví populace, která je už imunní. Je na čase uklidit pozůstatky pandemie i v našich zákonech. Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků tento krok bez váhání podpořilo,“ říká imunoložka Zuzana Krátká.

„Pokud při současné úrovni odborných znalostí o covid-19 ponechá vláda toto onemocnění na seznamu nakažlivých lidských nemocí stanoveném uvedeným novelizovaným nařízením, pak to bude zcela zjevně jen z toho důvodů, aby mohla snadněji kriminalizovat a šikanovat své názorové odpůrce či jinak nepohodlné občany,“ dodává na závěr advokát Petr Vacek, člen Pro Libertate.

Celý text výzvy a její podporovatelé:

Úřad vlády České republiky

nábřeží Edvarda Beneše 4

118 01 Praha 1 – Malá Strana

a

Ministerstvo spravedlnosti

Vyšehradská 16

128 10 Praha 2

(datovou schránkou)

(na vědomí ministerstvu vnitra, ministerstvu zdravotnictví, Nejvyššímu státnímu zastupitelství, JUDr. MgA. Michalu Šalomounovi, Ph.D. – ministru pro legislativu a předsedovi Legislativní rady vlády)

V Praze dne 21. 11. 2022

Výzva k vypuštění nemoci COVID-19 z nařízení vlády č. 453/2009 Sb.

Vážený pane předsedo vlády, vážený pane ministře spravedlnosti,

dne 13. 3. 2020 nabylo účinnosti nařízení vlády č. 75/2020 Sb., jímž bylo novelizováno nařízení vlády č. 453/2009 Sb., které stanoví seznam nakažlivých lidských nemocí, nakažlivých nemocí zvířat a rostlin a škůdců užitkových rostlin pro účely trestního zákoníku (dále také jen „Nařízení“).

Jediným předmětem této novely Nařízení bylo rozšíření seznamu nakažlivých lidských nemocí o onemocnění COVID-19, a to v souvislosti s tehdy nastupující pandemií tohoto onemocnění. V důsledku této novely tak každý může čelit trestnímu stíhání pro úmyslné či nedbalostní spáchání trestného činu šíření nakažlivé lidské nemoci ve smyslu ustanovení § 152 a 153 trestního zákoníku.

Jsme přesvědčeni, že v současné době není důvod, aby toto onemocnění bylo v předmětném Nařízení zahrnuto, jak bude patrné ze zdůvodnění níže. Vyzýváme Vás proto, aby vláda České republiky bezodkladně novelou nařízení vlády č. 453/2009 Sb. onemocnění COVID-19 z uvedeného seznamu vyřadila.

Tuto výzvu opíráme zejména o následující argumenty:

  1. V současné době virus způsobující onemocnění COVID-19 dávno dosáhl úrovně tzv. komunitního šíření. V konkrétních případech tak není možné zjistit zdroj infekce, tedy určit osobu, která mohla virus rozšířit, s takovou jistotou, aby bylo možné dovodit její trestněprávní odpovědnost (a to ani v případě nedbalostního jednání). V případě, kdy je původce respiračního onemocnění rozšířen fakticky v celé populaci, nelze ani naplnit samotnou skutkovou podstatu příslušných trestných činů, tedy způsobit nebo zvýšit nebezpečí zavlečení nebo rozšíření nakažlivé nemoci.
  2. Jakkoliv může být COVID-19, zejména u zranitelných osob, potenciálně závažným onemocněním, drtivá většina populace již není imunitně naivní a s onemocněním se setkala nebo proti němu byla očkována. Jak potvrzují veřejná prohlášení zástupců vlády České republiky i mezinárodních institucí, onemocnění COVID-19 v tuto chvíli nepředstavuje natolik mimořádnou hrozbu jednotlivcům ani společnosti, aby byla odůvodněna kriminalizace jeho šíření. To dokládá například dokument Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) nazvaný COVID-19 surveillance guidance – Transition from COVID-19 emergency surveillance to routine surveillance of respiratory pathogens, jenž navrhuje, že by se COVID-19 měl zařadit po bok dalších respiračních onemocnění, která mohou mít rovněž za následek vážný průběh nebo úmrtí, jako jsou chřipka nebo respirační syncytiální virus. Pokud tato onemocnění nejsou v dotčeném nařízení uvedena, nedává smysl a je v rozporu s účelem trestního práva uvádět v tomto seznamu onemocnění COVID-19.
  3. Pozitivní test na koronavirus SARS-CoV-2 (ať už metodou rt-PCR nebo antigenním testem) není důkazem o infekčnosti pacienta, z něhož by bylo možné dovodit trestněprávní odpovědnost konkrétní osoby. Metoda rt-PCR nerozlišuje mezi přítomností viabilního viru schopného přenosu nákazy a mrtvého zlomku viru, falešná pozitivita může nastat i u antigenních testů. Názor, že pozitivně testovaná osoba je nutně přenašečem, který je dosud uplatňován dokonce i v řízeních před orgány činnými v trestním řízení, přitom vychází z právně nezávazné tzv. „case definition“, zveřejněné v minulosti Evropským centrem pro kontrolu nemocí (ECDC) a následně převzaté i Státním zdravotním ústavem pro účely epidemiologického sledování. ECDC ve svém dokumentu uvedlo, že každou osobu, která je pozitivně testována na přítomnost částí viru SARS-CoV-2 prostřednictvím tzv. rt-PCR testu, je třeba označit za „případ“ onemocnění COVID-19. To však lze vztáhnout výhradně k epidemiologickému šetření, nikoliv ke stanovení lékařské diagnózy, natož k právní odpovědnosti. Hypotézu o tom, že případný pachatel trestného činu šíření nakažlivé lidské nemoci dle ustanovení § 152 či 153 trestního zákoníku je nositelem nákazy koronaviru SARS-CoV-2, tak není možné dokázat s jistotou potřebnou pro stanovení trestněprávní odpovědnosti.

Touto výzvou pochopitelně nemáme v úmyslu obhajovat nezodpovědné chování, kdy symptomatický pacient nedbá základních opatření pro zabránění přenosu nemoci na ostatní. To se však vztahuje nejen na COVID-19, ale i na další respirační nemoci, které mohou vést k závažnému průběhu onemocnění nebo úmrtí, a jejichž šíření kriminalizováno není. Vzhledem k tomuto „dvojímu metru“, vzhledem k povaze skutkové podstaty trestných činů šíření nakažlivé lidské nemoci a vzhledem k principu subsidiarity trestní represe považujeme za nezbytné onemocnění COVID-19 ze seznamu nakažlivých lidských nemocí pro trestněprávní účely vyřadit.

S pozdravem

Pro Libertate – Institut práva a občanských svobod, z. s.

JUDr. Tomáš Nielsen, předseda

Výzvu osobně podpořili (v abecedním pořadí):

  • prof. MUDr. Jiří Beneš, CSc., přednosta Kliniky infekčních nemocí 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a FN Bulovka Praha, člen výboru Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP, člen Národního institutu pro zvládání pandemie
  • prof. MUDr. Jiří Beran, CSc., epidemiolog a mluvčí Charty 2022
  • MUDr. Emil Berta, Ph.D., anesteziolog a intenzivista, primář jednotky intenzivní péče
  • MUDr. Mgr. Jan Brodníček, praktický lékař, pneumolog
  • MUDr. Vladimír Čížek, angiolog, lymfolog, soudní znalec v oboru angiologie, předseda etické komise
  • MUDr. Milouš Derner, radiolog
  • MUDr. Alena Dernerová, dětský neurolog
  • MVDr. Václav Fejt, mikrobiolog, člen Národního institutu pro zvládání pandemie
  • RNDr. Tomáš Fürst, Ph.D., učitel matematiky a Data Science specialista, odborný asistent Katedry matematické analýzy a aplikace matematiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
  • MUDr. Martin Gabryš, neurointenzivista, neurochirurgie FN Olomouc
  • MUDr. Jana Gandalovičová, kardioložka
  • MUDr. Radan Gocal, internista
  • RNDr. Lucia Houfková, matematička, členka Národního institutu pro zvládání pandemie
  • MUDr. Jitka Chalánková, praktická lékařka pro děti a dorost, senátorka Parlamentu České republiky
  • RNDr. Jaroslav Janošek, Ph.D., vysokoškolský pedagog, editor medicínských textů
  • Mgr. Irena Kolárová, advokátka, členka Institutu práva a občanských svobod, z. s.
  • doc. RNDr. Arnošt Komárek, Ph.D., biostatistik, vysokoškolský pedagog
  • MVDr. Roman Kovařík, epizootolog
  • MUDr. Mgr. Jana Králová, praktická lékařka pro děti a dorost
  • RNDr. Zuzana Krátká, Ph.D., klinický imunolog – analytik, členka Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků
  • Mgr. Vladimír Mrkvička, advokát, spoluzakladatel Institutu práva a občanských svobod, z. s.
  • JUDr. Tomáš Nielsen, advokát, předseda Institutu práva a občanských svobod, z. s. a mluvčí Charty 2022
  • JUDr. Jindřich Rajchl, advokát a mluvčí Charty 2022
  • prof. MUDr. Eliška Sovová, Ph.D. MBA, přednostka Kliniky tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
  • Ing. Robert Straka, Ph.D., matematik, vědec a vysokoškolský pedagog – AGH im. Stanislawa Staszica, člen Národního institutu pro zvládání pandemie
  • Mgr. Ondřej Svoboda, exekutor, místopředseda Institutu práva a občanských svobod, z. s.
  • MUDr. Hana Štefaničová, kardioložka, sportovní lékařka
  • prof. MUDr. Vojtěch Thon, Ph.D., klinický imunolog, alergolog, vakcinolog, člen Národního institutu pro zvládání pandemie
  • Mgr. Lenka Trkalová, advokátka, spoluzakladatelka Institutu práva a občanských svobod, z. s.
  • JUDr. Petr Vacek, advokát, spoluzakladatel Institutu práva a občanských svobod, z. s.
  • JUDr. Vladana Vališová, LL.M., advokátka
  • Mgr. Marcela Valtrová, advokátka a zapsaná mediátorka
  • MUDr. Hana Zelená, Ph.D., mikrobioložka a viroložka, předsedkyně Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků, členka Národního institutu pro zvládání pandemie

Vyznáváte stejné hodnoty a není Vám lhostejná situace v naší zemi? Pomozte nám!

Spolupracujme

Hledáme právníky i administrativní pomoc. Neustále rosteme a chceme hájit základní principy práva.

Podpořte nás

Hledáme právníky i administrativní pomoc. Neustále rosteme a chceme cheme hájit základní principy práva.

Jste zaměstnanec a potřebujete pomoc proti opatřením na vašem pracovišti?

Připravili jsme speciální odbory, které pomohou každému, kdo o pomoc žádá. Poradíme vám, jak se bránit protiústavním opatřením na vašem pracovišti.